V první polovině 90. let se začal psát další příběh zajímavého vozu na našich silnicích. Toho času se vydává pan Michal B. do Londýna na zimní dovolenou.
Cesta k vozu
Psal se prosinec roku 1993, kdy Michal se svým kamarádem usedají na palubu dálkového autobusu z Prahy do Londýna. Už na začátku cesty věděli, že zpět se budou vracet autem.
Cesta k vozu byla naprosto běžná v dané době – v Londýně Michal kupuje noviny a hledá auta v místním periodiku, okamžitě ho zaujme sekce s vozy LEFT HAND DRIVE, resp. vozy s levostranným řízením. Michal možná tušil, že se postupem času u nás zpřísní podmínky pro provoz aut s pravostranným řízením, které je dodnes ve Velké Británii běžné.
V sekci vozů s levostranným řízením nalezne HONDU PRELUDE 3. generace. Cena se pohybuje v rozmezí 3000 až 3200 GBP. Tu se následně podařilo usmlouvat (s pomocí kamaráda, jenž hovořil plynně anglicky). Michal vzpomíná, že se cena po přepočtu pohybovala okolo 150 tis. Kč.
Z Anglie do Frýdku
Prelude, původem z Kalifornie, vyráží do svého nového domova. Cesta zpět do Česka proběhla bez sebemenšího problému.
Pár dnů po příjezdu do České republiky se Michal konečně odhodlal vůz přihlásit. Zjistil však, že k řádnému přihlášení a proclení potřebuje dokument o příjezdu ze zahraničí. Ten si však zapomněl převzít při vstupu na české území. K Michalovu štěstí byly už rozděleny republiky. Vyrazil s vozem na Slovensko a přechodem Bílá-Bumbálka zpět, kde už na potvrzení o příjezdu nezapomněl. Auto bylo následně v pořádku přihlášeno a obdrželo české poznávací značky.
Leč byla Prelude 3. generace relativně zánovním vozem (v prodeji se objevila v roce 1987), úspěšná cesta zpět byla obrovským štěstím, poněvadž po měsíci provozu v České republice vypadla poloosa z převodovky. Bylo zjištěno, že vozu chyběla koncovka homokinetického kloubu – daný díl se pravděpodobně předchozímu majiteli ulomil 5 mm za závlačkou. Pozice závlačky poloosy byla zkrácena, za pomocí soustruhu, o 5 mm. Poloosa se nakonec zasadila zpět do převodovky a všechno opět fungovalo, jak mělo.
Život s vozem
Michal dodnes vzpomíná, jak byla Prelude krásně čistá a voněla. Blankytně modrý, semišový interiér doplňoval zářivě bílou barvu exteriéru. Nastávající manželka byla z auta velmi nadšená. Koneckonců, komu se poštěstilo vlastnit vůz s vyklápěcími světly? V první polovině 90. let to byla absolutní bomba! Toho času bydleli s manželkou v panelovém domě, vůz se na parkovišti vyjímal mezi ostatními. Prelude se zapsala zlatým písmem do života manželů Bukovjanových. Vezla je ke svatebnímu oltáři.
Podceňovat opravy se nemá…
Po několika letech Michal auto prodal svému kamarádovi. Varoval ho, že motor nemá originální olejové víčko a je nezbytně nutné jej vyměnit, protože mohlo prosakovat. Kamarád slíbil, že vše zařídí během výměny kapalin, jež byla součástí prvního servisu. Termín servisu se nejspíše stále odkládal, což vyústilo k situaci, kdy byl při rychlé jízdě po dálnici zadřen motor.
Není známo, co bylo s vozem dál. Je však možné, že byl motor vyměněn a vůz ještě dlouho brázdil našimi silnicemi.
Zdroj: soukromý archiv pana Adama Bukovjana. Děkuji za zaslání a důvěru.