Vážení a milí sledující a přátelé,
máme za sebou první týden, kdy se k vám dostaly první výtisky knihy Divoké automobilové devadesátky. Tímto bych vám chtěl upřímně poděkovat za vaše vřelá slova a zpětnou vazbu, kterou mi po celou dobu posíláte.
Napsat knihu je velká výzva, která zabere neskutečně moc času. Víte, ono když knihu píšete, není to jen o tom, že sedíte u počítače a datlujete text, který následně čtou čtenáři.
Je to všechno o přípravě v podobě čtení archivních zdrojů, sezení nespočet hodin v archivech a knihovnách, psaní přípravných poznámek, hovorech s pamětníky a mnoho dalšího. Kudy chodíte, tam na to myslíte. V noci usínáte a najednou vás napadne myšlenka, kterou musíte do díla vložit – berete zápisník, myšlenku zachytíte a až pak usnete. Jedete do práce, obědváte s kolegy, klábosíte s přáteli, všude na to myslíte. Ten proces vás neskutečně pohltí a až do momentu, kdy je finální dílo u vás, vás nepustí.
Mám obrovskou radost, že to všechno nebylo zbytečné. Věřím, že pokud vám skutečně kniha činí radost, jak mi píšete, pak to určitě mělo smysl. Přesně proto jsem to psal. Chtěl jsem předat zapomenutou historii a svou prací udělat radost.
Děkuji vám.
Srdečně,
Patricio